Bordeaux

Vinaøská oblast Bordeaux: Historie, odrùdy, technologie a klasifikace vín

 

Vinaøská oblast Bordeaux je jednou z nejprestižnìjších vinaøských oblastí svìta. Nachází se na jihozápadì Francie a je známá pøedevším svými èervenými víny, která se vyrábìjí z klasických Bordeaux odrùd. Historie vinaøství v této oblasti sahá až do dob øímské øíše, pøièemž moderní rozmach nastal ve støedovìku a vyvrcholil v 18. a 19. století.

Historie vinaøství v Bordeaux

 

Bordeaux má vinaøskou tradici dlouhou více než 2 000 let. Již v 1. století n. l. zde Øímané zaèali pìstovat vinnou révu. Ve støedovìku sehrál klíèovou roli obchod s Anglií, když se díky sòatku Eleonory Akvitánské s Jindøichem II. Plantagenetem (1152) Bordeaux stalo souèástí anglického království. Anglièané si oblíbili místní vína, což podpoøilo rozvoj obchodu.

 

Ve 14. a 15. století byla oblast prosperující, i když s pøechodem pod francouzskou nadvládu v roce 1453 došlo k urèitému útlumu exportu. Nový rozmach pøišel v 17. a 18. století, kdy se Bordeaux stalo hlavním dodavatelem vína pro nizozemský, britský a nìmecký trh. V roce 1855 byla zavedena slavná klasifikace vín Bordeaux, která dodnes ovlivòuje prestiž a tržní hodnotu místních vín.

 

Ve 20. století oblast èelila výzvám, jako byly krize zpùsobené révokazem, dvìma svìtovými válkami a ekonomickou recesí, ale díky moderním vinaøským technologiím a investicím v druhé polovinì století Bordeaux opìt získalo svou dominanci na svìtovém trhu.

Pìstované odrùdy v Bordeaux

 

Èervené odrùdy (cca 90 % produkce)

1. Merlot – dominantní odrùda na pravém bøehu øeky Dordogne (napø. Pomerol, Saint-Émilion). Dává vína ovocnìjší, jemnìjší s nižším obsahem tøíslovin.
2. Cabernet Sauvignon – hlavní odrùda levého bøehu (Médoc, Graves). Poskytuje vína s vysokým obsahem tøíslovin, výraznou strukturou a dlouhým potenciálem zrání.
3. Cabernet Franc – èasto v kupážích s Merlotem a Cabernetem Sauvignonem. Pøidává vínu aromatickou komplexitu a jemnìjší tøísloviny.
4. Petit Verdot – malý podíl ve smìsích, pøidává koøenité a kvìtinové tóny.
5. Malbec – døíve hojnìji pìstovaný, dnes jen v malém množství.

 

Bílé odrùdy (cca 10 % produkce)

1. Sémillon – klíèová odrùda pro sladká vína (Sauternes, Barsac), dodává plnost a strukturu.
2. Sauvignon Blanc – pøidává svìžest, kyselinu a aromatické tóny citrusù a trávy.
3. Muscadelle – menší podíl, dodává kvìtinové a muškátové tóny.

Vinaøská technologie a postupy výroby

 

Bordeauxská vína se tradiènì vyrábìjí jako smìsi více odrùd, což zajišuje stabilitu a vyváženost roèníkù. Výrobní proces se liší podle typu vína:

 

Èervená vína

1. Sbìr hroznù – ruèní sbìr u nejlepších vín, mechanický u základních apelací.
2. Fermentace – probíhá v nerezových tancích nebo betonových nádobách pøi kontrolovaných teplotách.
3. Malolaktická fermentace – zmìkèení kyselin a dosažení hladší struktury.
4. Zrání – v sudech z francouzského dubu (obvykle 12–24 mìsícù), pro základní vína kratší doba.
5. Míchání (assemblage) – klíèový krok, kdy se mísí vína z rùzných odrùd a parcel pro dosažení optimálního charakteru.
6. Lahvování – vína vysoké kvality èasto potøebují další zrání v lahvi.

 

Bílá vína

• Suchá bílá vína se fermentují za nízkých teplot, aby si zachovala svìžest.
• Sladká vína (Sauternes, Barsac) se vyrábìjí z hroznù napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea, což koncentruje cukr a dává vínùm mimoøádnou komplexitu.

Hlavní subregiony Bordeaux, jejich rozloha a produkce

 

Bordeaux se dìlí na nìkolik subregionù s rùznými terroiry a stylu vín. Celková rozloha vinic èiní pøibližnì 111 000 ha a roèní produkce je kolem 5–6 milionù hektolitrù.

Subregion	Rozloha (ha)	Roèní produkce (hl)	Hlavní apelace
Médoc	16 500	850 000	Margaux, Pauillac, Saint-Estephe, Saint-Julien
Graves	4 500	250 000	Pessac-Léognan, Graves
Libournais (pravý bøeh)	15 000	900 000	Pomerol, Saint-Émilion
Entre-Deux-Mers	24 000	1 200 000	Suchá bílá vína
Sauternes & Barsac	2 200	50 000	Sladká vína

Klasifikace vín Bordeaux 1855

 

V roce 1855 byla na žádost Napoleona III. vytvoøena hierarchická klasifikace vín Bordeaux, která stále platí a zahrnuje nejlepší èervená vína z Médocu a sladká vína z Sauternes:

 

Èervená vína Médoc – Premier Grand Cru Classé (1. tøída)

1. Château Lafite Rothschild (Pauillac)
2. Château Latour (Pauillac)
3. Château Margaux (Margaux)
4. Château Haut-Brion (Graves, Pessac-Léognan)
5. Château Mouton Rothschild (Pauillac, pøidán do 1. tøídy v roce 1973)

 

Sladká vína – 1er Cru Supérieur

• Château d’Yquem (Sauternes)

 

Dále klasifikace obsahuje 14 druhých, 14 tøetích, 10 ètvrtých a 18 pátých Grand Cru Classé.

Závìr

 

Bordeaux je jednou z nejvýznamnìjších vinaøských oblastí svìta s bohatou historií, jedineènými terroiry a peèlivì propracovanými postupy výroby. Díky klasifikaci vín, prestižním vinaøstvím a neustálému vývoji zùstává Bordeaux symbolem špièkového vinaøství a referenèním bodem pro milovníky vína po celém svìtì.

Klasifikace vín Bordeaux 1855: Historie, zmìny a souèasná podoba

 

Klasifikace vín Bordeaux z roku 1855 byla vytvoøena na žádost císaøe Napoleona III. pøi pøíležitosti Svìtové výstavy v Paøíži. Cílem bylo seøadit nejprestižnìjší vína Bordeaux podle jejich kvality a tržní hodnoty. Tato hierarchie dodnes významnì ovlivòuje prestiž a tržní ceny nejlepších vín Médocu a Sauternes.

 

Pùvodní klasifikace z roku 1855

 

Klasifikace zahrnovala:

• Èervená vína z oblasti Médoc (s výjimkou Château Haut-Brion z Graves)
• Sladká vína z oblastí Sauternes a Barsac

 

Pùvodní rozdìlení èervených vín Médoc (Grands Crus Classés)

1. Premier Grand Cru Classé (1. tøída) – 4 châteaux
2. Deuxieme Grand Cru Classé (2. tøída) – 14 châteaux
3. Troisieme Grand Cru Classé (3. tøída) – 14 châteaux
4. Quatrieme Grand Cru Classé (4. tøída) – 10 châteaux
5. Cinquieme Grand Cru Classé (5. tøída) – 18 châteaux

 

Sladká vína Sauternes a Barsac

• 1er Cru Supérieur – pouze Château d’Yquem
• 1er Cru Classé (1. tøída) – 11 châteaux
• 2e Cru Classé (2. tøída) – 15 châteaux

Jak se klasifikace z roku 1855 zmìnila?

 

Pøestože je klasifikace z roku 1855 témìø neporušená, došlo k nìkolika významným zmìnám:

 

1. Pøidání Château Mouton Rothschild do 1. tøídy (1973)

• Pùvodnì bylo Château Mouton Rothschild zaøazeno do 2. tøídy (Deuxieme Grand Cru Classé).
• Po více než 50 letech snah a lobbingu se v roce 1973 stalo prvním a jediným vinaøstvím, které bylo povýšeno do Premier Grand Cru Classé.
• Od té doby se seznam 1. tøídy skládá z 5 châteaux:

1. Château Lafite Rothschild (Pauillac)
2. Château Latour (Pauillac)
3. Château Margaux (Margaux)
4. Château Haut-Brion (Graves, Pessac-Léognan)
5. Château Mouton Rothschild (Pauillac)

 

2. Zmìny v majetkové struktuøe

• Mnohá châteaux zmìnila majitele, pøièemž velká èást pøešla do rukou velkých investièních skupin a zahranièních vlastníkù, zejména z Èíny a Spojených státù.
• Tato zmìna vedla k výrazným investicím do modernizace technologií a vinic.

 

3. Pøesné definování apelací

• V roce 1987 byla apelace Pessac-Léognan oddìlena od pùvodního Graves, èímž získala zvláštní status.
• To mìlo vliv zejména na Château Haut-Brion, které je jediným z 1er Grand Cru Classé mimo Médoc.

 

4. Další klasifikace v Bordeaux

 

Aèkoliv klasifikace z roku 1855 zùstává ikonická, byly vytvoøeny další klasifikace pro rùzné oblasti Bordeaux:

• Graves (1953, aktualizováno 1959) – zahrnuje 16 châteaux z Pessac-Léognan.
• Saint-Émilion (1955, revidováno každých 10 let) – na rozdíl od klasifikace 1855 je dynamická a pravidelnì aktualizovaná.
• Crus Bourgeois (1932, aktualizováno 2020) – zahrnuje kvalitní vinaøství v Médocu, která nebyla zaøazena do klasifikace 1855.
• Crus Artisans (2006) – menší rodinná vinaøství v Médocu.

Souèasná podoba klasifikace 1855

 

Navzdory zmìnám zùstává klasifikace 1855 v zásadì nezmìnìná a stále definuje nejprestižnìjší vinaøství Bordeaux.

 

Souèasná struktura klasifikace Grand Cru Classé 1855

 

Èervená vína (Médoc)

Tøída	Poèet châteaux	Významná vinaøství
1. tøída (Premier Grand Cru Classé)	5	Lafite Rothschild, Latour, Margaux, Haut-Brion, Mouton Rothschild
2. tøída (Deuxieme Grand Cru Classé)	14	Cos d’Estournel, Léoville-Las Cases, Pichon Longueville Baron
3. tøída (Troisieme Grand Cru Classé)	14	Palmer, Lagrange, Kirwan
4. tøída (Quatrieme Grand Cru Classé)	10	Beychevelle, Saint-Pierre
5. tøída (Cinquieme Grand Cru Classé)	18	Lynch-Bages, Pontet-Canet

Sladká vína (Sauternes & Barsac)

Tøída	Poèet châteaux	Významná vinaøství
1er Cru Supérieur	1	Château d’Yquem
1er Cru Classé	11	Rieussec, Suduiraut, Coutet
2e Cru Classé	15	Doisy-Daëne, Filhot

Závìr

• Klasifikace 1855 je stále relevantní, i když existují nové modernìjší systémy hodnocení.
• Jedinou zásadní zmìnou byla povýšení Château Mouton Rothschild v roce 1973.
• Nové klasifikace v Saint-Émilion, Graves a Médocu doplòují klasifikaci 1855 a reflektují vývoj kvality v oblasti Bordeaux.
• Pøetrvává otázka modernizace – nìkterá vinaøství, která nebyla zaøazena do klasifikace 1855 (napø. Château Lynch-Bages nebo Pontet-Canet), mají dnes vyšší reputaci než nìkteré klasifikované statky.

 

I pøes svou historickou rigiditu zùstává klasifikace 1855 nejuznávanìjším systémem hodnocení vín na svìtì, který urèuje hodnotu vín a ovlivòuje investice i trh s Bordeaux víny.

Zde je kompletní seznam všech vinaøství zaøazených do Grand Cru Classé 1855, rozdìlený podle jednotlivých kategorií.

 

Èervená vína Médoc – Grands Crus Classés 1855

 

Premier Grand Cru Classé (1. tøída) – 5 châteaux

1. Château Lafite Rothschild (Pauillac)

2. Château Latour (Pauillac)

3. Château Margaux (Margaux)

4. Château Haut-Brion (Pessac-Léognan, pùvodnì Graves)

5. Château Mouton Rothschild (Pauillac) – povýšen v roce 1973

 

Deuxieme Grand Cru Classé (2. tøída) – 14 châteaux

1. Château Brane-Cantenac (Margaux)

2. Château Cos d’Estournel (Saint-Estephe)

3. Château Ducru-Beaucaillou (Saint-Julien)

4. Château Durfort-Vivens (Margaux)

5. Château Gruaud-Larose (Saint-Julien)

6. Château Lascombes (Margaux)

7. Château Léoville-Barton (Saint-Julien)

8. Château Léoville-Las Cases (Saint-Julien)

9. Château Léoville-Poyferré (Saint-Julien)

10. Château Montrose (Saint-Estephe)

11. Château Pichon Longueville Baron (Pauillac)

12. Château Pichon Longueville Comtesse de Lalande (Pauillac)

13. Château Rauzan-Gassies (Margaux)

14. Château Rauzan-Ségla (Margaux)

 

Troisieme Grand Cru Classé (3. tøída) – 14 châteaux

1. Château Boyd-Cantenac (Margaux)

2. Château Cantenac Brown (Margaux)

3. Château Desmirail (Margaux)

4. Château Ferriere (Margaux)

5. Château Giscours (Margaux)

6. Château Kirwan (Margaux)

7. Château Lagrange (Saint-Julien)

8. Château Langoa-Barton (Saint-Julien)

9. Château Malescot St. Exupéry (Margaux)

10. Château Marquis d’Alesme Becker (Margaux)

11. Château Palmer (Margaux)

12. Château La Lagune (Haut-Médoc)

13. Château Calon-Ségur (Saint-Estephe)

14. Château d’Issan (Margaux)

 

Quatrieme Grand Cru Classé (4. tøída) – 10 châteaux

1. Château Beychevelle (Saint-Julien)

2. Château Branaire-Ducru (Saint-Julien)

3. Château Duhart-Milon (Pauillac)

4. Château Lafon-Rochet (Saint-Estephe)

5. Château Marquis de Terme (Margaux)

6. Château Pouget (Margaux)

7. Château Prieuré-Lichine (Margaux)

8. Château Saint-Pierre (Saint-Julien)

9. Château Talbot (Saint-Julien)

10. Château La Tour Carnet (Haut-Médoc)

 

Cinquieme Grand Cru Classé (5. tøída) – 18 châteaux

1. Château Batailley (Pauillac)

2. Château Bages Libéral (Pauillac)

3. Château Belgrave (Haut-Médoc)

4. Château Camensac (Haut-Médoc)

5. Château Cantemerle (Haut-Médoc) – pøidáno v roce 1856

6. Château Clerc Milon (Pauillac)

7. Château Cos Labory (Saint-Estephe)

8. Château Dauzac (Margaux)

9. Château Grand-Puy Ducasse (Pauillac)

10. Château Grand-Puy-Lacoste (Pauillac)

11. Château Haut-Bages Libéral (Pauillac)

12. Château Lynch-Bages (Pauillac)

13. Château Lynch-Moussas (Pauillac)

14. Château Pédesclaux (Pauillac)

15. Château Pontet-Canet (Pauillac)

16. Château du Tertre (Margaux)

17. Château Croizet-Bages (Pauillac)

18. Château d’Armailhac (Pauillac) – pùvodnì Château Mouton-Baron-Philippe

 

Sladká vína – Sauternes & Barsac

 

Premier Cru Supérieur (1. tøída nejvyšší) – 1 château

1. Château d’Yquem (Sauternes)

 

Premier Cru Classé (1. tøída) – 11 châteaux

1. Château Climens (Barsac)

2. Château Clos Haut-Peyraguey (Sauternes)

3. Château Coutet (Barsac)

4. Château de Fargues (Sauternes) – technicky neklasifikováno, ale srovnatelné kvality

5. Château Guiraud (Sauternes)

6. Château Lafaurie-Peyraguey (Sauternes)

7. Château Rayne-Vigneau (Sauternes)

8. Château Rieussec (Sauternes)

9. Château Sigalas-Rabaud (Sauternes)

10. Château Suduiraut (Sauternes)

11. Château La Tour Blanche (Sauternes)

 

Deuxieme Cru Classé (2. tøída) – 15 châteaux

1. Château de Myrat (Barsac)

2. Château Doisy Daëne (Barsac)

3. Château Doisy-Dubroca (Barsac)

4. Château Doisy-Védrines (Barsac)

5. Château d’Arche (Sauternes)

6. Château Filhot (Sauternes)

7. Château Broustet (Barsac)

8. Château Lamothe (Sauternes)

9. Château Lamothe-Guignard (Sauternes)

10. Château Romer (Sauternes)

11. Château Romer du Hayot (Sauternes)

12. Château Suau (Barsac)

13. Château Nairac (Barsac)

14. Château Caillou (Barsac)

15. Château de Malle (Sauternes)

 

Zmìny v klasifikaci 1855

• 1973 – Château Mouton Rothschild bylo povýšeno z 2. tøídy na 1. tøídu.

• 1856 – Château Cantemerle bylo dodateènì pøidáno do 5. tøídy.

• Vlastnické zmìny – Vìtšina châteaux byla prodána velkým investièním skupinám, což vedlo k modernizaci vinic a technologií.

• Oddìlení Pessac-Léognan (1987) – Château Haut-Brion zùstalo jediným Premier Grand Cru Classé mimo Médoc.

 

Závìr

 

Klasifikace 1855 zùstává klíèovou referencí pro hodnocení Bordeaux vín, pøestože se objevily nové klasifikace jako Saint-Émilion Grand Cru Classé, Graves Classé, Crus Bourgeois nebo Crus Artisans. Nìkterá vinaøství, jako Lynch-Bages nebo Pontet-Canet, jsou dnes považována za kvalitativnì srovnatelná s vyššími kategoriemi, i když zùstávají v 5. tøídì.

 

I pøes svou rigiditu stále výraznì ovlivòuje trh a investice do Bordeaux vín.