Vína dle klasifikace

Rozdělení vín dle germánského a románského způsobu klasifikace

Vinařský svět je rozmanitý a způsoby klasifikace vín se liší podle tradic, historie a legislativních rámců jednotlivých zemí. Mezi nejvýznamnější systémy patří germánský a románský způsob klasifikace vín. Tyto dva přístupy se liší ve svém důrazu – germánský systém se zaměřuje především na cukernatost hroznů, zatímco románský klade hlavní důraz na původ a apelaci. Pojďme se podívat na rozdíly a specifika obou systémů.

Germánský způsob klasifikace vín

Germánský systém pochází především z německých vinařských tradic a je rozšířený i v zemích střední Evropy, jako je Rakousko nebo Česká republika. Tento způsob klasifikace se primárně soustředí na cukernatost moštu v době sklizně, která je považována za ukazatel kvality vína.

Hlavní znaky germánského systému:

• Důraz na cukernatost hroznů (Klosterneuburger Mostwaage – KMW nebo stupně ČNM): Čím vyšší je cukernatost moštu, tím vyšší je potenciál pro výrobu kvalitního vína.
• Kategorizace podle kvality hroznů, nikoli pouze podle původu: I víno z méně prestižních oblastí může získat vysokou klasifikaci, pokud je cukernatost dostatečná.
• Flexibilita stylů: Od suchých vín po sladká vína, zejména v kategoriích Prädikatswein.

Německý systém – Prädikatswein:

V německém systému jsou vína rozdělena podle stupně zralosti hroznů a obsahu cukru v moštu. Kategorizace zahrnuje:

• Kabinett – lehká, suchá až polosladká vína z plně zralých hroznů.
• Spätlese – vína z pozdně sbíraných hroznů, obvykle plnější a aromatičtější.
• Auslese – vína z vybraných, přezrálých hroznů, častěji sladší.
• Beerenauslese (BA) – sladká dezertní vína z bobulí napadených ušlechtilou plísní (botrytis cinerea).
• Trockenbeerenauslese (TBA) – nejsladší vína z přezrálých, seschlých bobulí.
• Eiswein – vína z hroznů sbíraných a lisovaných při mrazu, s vysokou koncentrací cukru a kyselin.

Rakouská klasifikace vín:

Rakouský systém je podobný německému, ale zahrnuje i specifické kategorie, jako jsou DAC (Districtus Austriae Controllatus), které kombinují germánský přístup s apelací podle regionu (částečný románský vliv).

Románský způsob klasifikace vín

Románský systém pochází z tradičních vinařských oblastí, jako jsou Francie, Itálie, Španělsko a Portugalsko. Tento způsob se primárně soustředí na původ hroznů (terroir) a dodržování tradičních výrobních postupů.

Hlavní znaky románského systému:

• Důraz na terroir (půda, klima, mikroklima): Věří se, že místo původu má klíčový vliv na charakter vína.
• Přísná regulace výrobních postupů: Včetně povolených odrůd, maximálních výnosů a způsobu zrání.
• Hierarchická struktura apelací: Různé úrovně podle kvality a původu.

Francouzská klasifikace (AOC/AOP):

Francie je vzorem pro většinu románských klasifikací. Systém zahrnuje:

• AOP (Appellation d’Origine Protégée) – nejvyšší kategorie chráněného původu.
• IGP (Indication Géographique Protégée) – regionální vína s mírnějšími pravidly.
• Vin de France – stolní vína bez geografické specifikace.

Italská klasifikace:

Itálie má podobně strukturovaný systém:

• DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita) – nejvyšší úroveň s přísnými pravidly.
• DOC (Denominazione di Origine Controllata) – vína z definovaných oblastí s kontrolovaným původem.
• IGT (Indicazione Geografica Tipica) – regionální vína s určitou volností.

Španělská klasifikace:

Španělsko se zaměřuje nejen na původ, ale i na dobu zrání:

• DO (Denominación de Origen) – chráněná oblast původu.
• DOCa (Denominación de Origen Calificada) – nejvyšší status (pouze Rioja a Priorat).
• Crianza, Reserva, Gran Reserva – kategorie podle doby zrání.

Srovnání germánského a románského systému:

Závěr

Oba způsoby klasifikace mají své místo a význam. Germánský systém je vhodnější pro vinařské regiony s proměnlivým klimatem, kde cukernatost hroznů hraje klíčovou roli. Naopak románský systém je založen na hluboké tradici a terroiru, což činí vína jedinečnými a typickými pro konkrétní regiony.

V praxi se oba systémy někdy prolínají – například v Rakousku, kde najdeme jak Prädikatswein, tak DAC apelace, nebo ve Španělsku, kde je původ doplněn klasifikací podle doby zrání.

Pro profesionálního sommeliera je důležité oba systémy dobře znát, aby mohl zákazníkům kvalifikovaně poradit a rozlišit specifika jednotlivých vín podle jejich původu, cukernatosti, stylu a tradice.